V tomto příběhu se jedná o paní, která přišla řešit nadýmání břicha, které bylo nesnesitelné. U lékařů prošla mnoha vyšetřeními bez jakýkoliv negativních výsledků, takže se zde opět jednalo o psychosomatiku.
U nás paní nejprve absolvovala diagnostiku na přístroji Sensitive Imago 530, který vykazoval stejný problém. Přístroj nevyhodnotil žádné známky nefunkčnosti orgánů a bylo to jasně psychického původu. Když ke mně klientka přišla, nechtěla to původně přijmout, i když v hloubi duše věděla, že je to pravda. Uběhly tři týdny a paní mi zavolala, že by to chtěla řešit. Je nutné říci, že paní nebyla duchovně zaměřena. Po konzultaci se mnou však zjistila, že se nezmění, jen bude vše jinak vnímat. To, jak klientka popsala jednotlivé meditace (naleznete níže ↓) potvrdilo sílu projektu meditujdoma.cz, který jsem sestavila chronologicky tak, aby dokázaly ozdravit celé naše emocionální tělo. Meditování jsme ještě proložily energetickými terapiemi, které jsme dokonce vedly i on-line. Výsledky se dostavily už za tři měsíce a myslím si, že teď na konci měsíce spolu budeme meditovat naposled…
Popis emocí v rámci meditací
| 29.7. | I.Přijetí rodičů | Otec se blíží a jsem s tím v pohodě, nemám to v emocích jako předchozí den. Chci zkusit další. |
| 29.7. | I.Přijetí emocí | Strach je černý mrak, obava šedý mrak a nejistota bílý. Usínám u bílého mraku. Probouzím se odpočinutá, meditace již nehraje. |
| 31.7. | I.Sebeláska a Ego | Vstupuju do hrudníku a vidím ho tělesně vč. srdce. Film mi běží od miminka ve formě „fotek“ – věk cca 4 měsíce, 5 let, 10 let, 17 let (svatba) – je to celkem rychlé, nemám potřebu nic řešit, ale vracím se k miminu. Návrat do místnosti, kde jsou vzrostlé stromy. Za dveřmi je dítě ve věku cca 4-5 let, běží ke mně a je veselé a šťastné, nechci ho pustit a vrátit se zpět, mám potřebu za ním jít. Vracím se do bílé projasněné místnosti s pocitem, že chci za dítětem. Usmívám se a je mi dobře. |
| 3.8. | I.Nepřítel – učitel | Chce se mi brečet. Matka mé snachy – tváří se posměvačně, cítím, že nemám odpuštěno, mamka – pocit na brek, tchán – zkroušenej stařičkej pán, tchýně – vyjukaná. Jdu do sadu, jsou tam stromy a lítají ptáci. Na louce lítají motýli, cítím vůni, já jsem ve svém věku, přicházím průhledná a chci opakovat meditaci, nemám odpuštěno. Za dveřmi je černo a nic. Musím se k meditaci vrátit, cítím, že nemám odpuštěno. Nejvíc se mi vrací matka mé snachy , vyčítám jí, že mi ublížila a dočasně zkazila a ovlivnila můj vztah se snachou a synem. |
| 4.8. | I.Harmonizace čaker | Odpočinek, taková odpočinková pohoda. |
| 5.8. | II.Závislost | V místnosti jsou stoly, na nichž jsou zarovnané dokumenty. Přichází práce a dokonalost (úklid, perfektnost, srovnané a zarovnané věci). S loučením s prací se mi chce brečet, mám pocit, že to chci udělat, ale je to pro mě bolestné. U dokonalosti to není tak intenzivní, jen cítím, že to chci udělat, protože je čas jít od toho dál a není to pro mne už tak důležité. V místnosti vidím žluté a bílé světlo, trochu i růžové. Jsem ráda, že jsem se rozloučila a pustila břímě. Mám pocit, že to již nemusím opakovat. |
| 6.8. | II.Partnerství | Nijak se mě to nedotýkalo, necítila jsem žádný problém, nikdo se mi nezjevil k odpuštění. |
| 7.8. | II.Hněv | V místnosti je pracovní stůl kováře s kovadlinou, hněv nemá žádnou podobu – možná balon, který při přijmutí splaskává. Asi na chvilku usínám – nepamatuji si fázi návratu z pláže, registruji až oranžový schod. |
| 9.8. | II.Hojnost | V místnosti nic není. Lakota, chamtivost a závist jsou panáčci, první dva takoví pevní, závist „měkkčí“ a lehce zářící. Hojnost přijíždí na dřevěné pramici, je obrovská (michelin panáček), peníze rozdávám v klidu davu, který zaplnil vše kolem mě. V klidu všichni přijímají. Poslední bankovku dávám neteři – nevím proč, mám ji ráda, není to můj nepřítel, i když aktuálně v rodině „zlobí“. Hojnost odjíždí na zlaté pevné pramici. Vracím se do místnosti, která je plná zlata. |
| 10.8. | III.Jing/Jang | V místnosti nic není, zahradu vnímám v pohodě, přicházím ve věku asi 12 let. Jdu pomalu jako kdyby s ostychem nebo obavou. Při modrém paprsku mě tlačí v oblasti srdce, růžový je pro mě pocitově jemnější. Vracím se do zahrady, kde nic není, zahrada je spáleniště. Mám potřebu se do ní ze schodů vrátit zpět. Cítím, že meditaci musím opakovat. |
| 11.8. | III.Křivda | V místnosti nic není, čekám, co bude. První kruh září zlatě a stříbrně, po naplnění se mění na modrou barvu, druhý už tak nezáří a je po naplnění červený a třetí je po naplnění zelený. Do třetího kruhu posílám i lidi, kteří nemají vazbu na posílané situace do 1. a 2. kruhu – jde mi tam např. i šéf z předchozího i současného zaměstnání nebo manžel a bratr. V kruzích se mi opakují situace a lidi související s matkou, manželovo rodiči a matkou mé snachy. Mám pocit, že mi utíkají myšlenky do reálna a vědomě přemýšlím koho/co kam poslat. Tuhne mi tělo, cíleně se snažím uvolnit. Zahrada je plná stromů a lítají tam motýli, je tam příjemně. Součástí objetí je se mnou v zahradě velký had – je to v pohodě, nebojím se ho, patří tam, cítím se bezpečně. V průběhu dne mi pak utíkají myšlenky k osobám, které mám „zapomenuté“ – biologický otec mé matky a její bratr (s nikým se roky nestýkám), ale též k dalším lidem – např. matky mé snachy či má vlastní matka (u těchto dvou mi najednou dochází, že jsou stejné, mají mezi sebou nějaké pouto a jsou spojené v něčem nebo v něco, co mi nedělá dobře). |
| 11.8. | III.Děti | Místnost je celá bílá, sterilní, těším se. Je mi dobře, přijíždí moji synové. Při objetí starší pláče (je dojatý), ale cítím z něho obrovskou úlevu, je to dojemné. Objetí s mladším je takové přátelské a pohodové, s jeho úsměvem a pocitem „vše ok“ z obou stran. Vracím se ke staršímu a znovu se objímáme, mladší je v pohodě a veselý a připraven odejít zpět na loď. Loučíme se tak, že se držíme v kruhu za ruce a synové spolu v pohodě odchází. V zahradě dominuje svítící slunce a zpívají a lítají tam ptáci. Je mi dobře. Usmívám se a cítím se plna energie a mám dobrou náladu. Z meditace mám radost. |
| 12.8. | III.Lpění a odpuštění | V místnosti nic není. Obal je čistě bílý a když z něho vyjdu, tak se snáší k zemi, resp. snáší se ve vodě na dno moře. Nevidím žádná vlákna, bez problémů se do obalu vracím. Zahrada má podobu povrchového uhelného dolu. Nemám nijaký výrazný pocit. |
| 12.8. | III.Havajská technika | Stoupám nad sebe a dívám se vzhůru, mám problém se otočit a dívat se dolů na sebe. Nad domem mě berou za ruku andělé a tvoří se mnou kruh, kdy se držíme za ruce – kruh je vůči zemi vertikální, já jsem úplně nahoře a díky tomu koukám směrem dolů. V dalších krocích stoupám již sama, dívám se dolů, jsem v pohodě, je mi lehko a dobře a stoupám bez problémů. Ve vesmíru se cítím dobře a brní mě ruce – více levá. Po meditaci se cítím příjemně. |